Existenciální dadaismus šumavského (ne)bytí

V nakladatelství Velarium začaly od roku 1990 na zadních stránkách vycházet svérázné reklamy. Původně to bylo jen kvůli tomu, aby vzhledem k rozvržení archu v knížce zaplnily prázdné stránky, ale časem se z těchto reklam vyvinula svébytná disciplína a jako jejich hlavní objekt se vyprofilovalo Šumavské bylinné, jakožto tekutý symbol příslušnosti k experimentům, minoritám, nestandardům a hravosti.

Někdy k nápadu stačilo opravdu velmi málo – např. chyba v jazyku postskript při výjezdu z tiskárny, která z normálního textu udělala něco jako seismografický záznam – a reklama „Již v klínovém písmu existují první zmínky…“ byla na světě (vel. 078 ;-).

Velké vášně vzbudil plakátek s tehdejším ministrem školství Petrem Piťhou, kterak připíjí na „dobrou školu a veselé děti“ a mesmerizuje přitom pelyněk, s výzvou k legalizaci halucinogenů, vylepený v budově domovské PF JU v Dukelské ulici. Poučenější studenti a učitelé se královsky bavili, jiní byli v šoku, protože se domnívali, že ministr opravdu propaguje lehké halucinogeny (kněz Piťha pochopitelně k ničemu takovému nevyzýval a zachycený přípitek z tehdejší novinové fotografie je patrně révovým vínem).

Velární reklamy na Šumavské bylinné byly spontánně dobrovolnické a tehdejší vedení Mykoprodukty se o nich nikdy nedozvědělo. Prostě jen rozverně, rozpustile a bez zábran oslavovaly svátek šumavské bylinné existence. Praštěnou absurditou vyzdvihovaly jeho přednosti a specifika, oscilovaly mezi černým humorem a dadaismem a kouzlily tím úsměv na tvářích čtenářů, souputníků a přátel. Poté, co i do nakladatelství pronikla smutná zpráva o zániku tekutého kumpána, který byl členům Vimperského magnetického kruhu blízkým průvodcem dospíváním, velární reklamy posmutněly, truchlily, lkaly za ztraceným grálem a směřovaly k pomalému vyvanutí.

Na konci 90. let Velarium upadlo do hlubokého spánku a když se z něj po 23 letech probralo, Šumavské bylinné už mezitím bylo zase vzkříšeno, takže velká výstava k 35 rokům vydavatelské činnosti v létě 2021, jež byla de facto i novým začátkem nakladatelství, byla přirozeně spjata se znovuzrozeným nápojem a účastníci vernisáže měli možnost ochutnat a zakoupit prvních pár, tehdy ještě podomácku stáčených lahví se šumavskou tekutinou. Pro Mykoproduktu i Velarium to znamenalo návrat ve fénixovském stylu, který mj. ukázal, že provázanost Šumavského bylinného a Velaria je mystická záležitost.

Nakladatelství Velarium se dodnes specializuje na menšinovou, experimentální, či jinak pozoruhodnou tvorbu. Jeho sloganem je parafráze na postuláty francouzské revoluce – SVORNOST / MARNOST / BARBARSTVÍ a jeho krédem je menšina měla vždycky převahu. Tak tedy na zdraví!

Na závěr jedna dobová zajímavost – ona stokrát překopírovávaná ‚etiketa’ z většiny velárních reklam pochází z oficiálního letáku Mykoprodukty z raných 70. let, který nakladatel našel na půdě vimperské provozovny během brigády před vojnou a použitá typografie slova ŠUMAVSKÉ se takto na skutečné etiketě nikdy neobjevila – prostě to tehdy někdo od ruky vysmahl a vůbec se nevzrušoval skutečností, že to vlastně vůbec není logotyp z lahve. Ze skutečné tehdejší etikety pochází jediná reklama – z knížky „Němé myšlenky“ (vel. 044) uprostřed první trojice shora.

Poslední dvě reklamy z roku 2021 úplně dole (vel. 151 a vel. 152) jsou také raritní, protože je na nich prototyp etikety z toho roku, který byl použit řádově jen na několika desítkách podomácky stáčených lahví, rovněž netypických (viz fotografie z výstavy úplně dole).